Víkendové soustředění u Filipa 6.-8.8. 2010
Víkendové soustředění u Filipa na chatě se zdá jako výborný nápad, Zbyňkova účast potvrzena.
Pátek 6.8.2010
Čtrnáctá hodina odbyla, pokládám propisku, vypínám počítač a hurá z práce domů. V 16:10 přijíždí černá Alfa Romeo, házíme bágly do opravdu malého kufru. Filip se mi ještě chvíli snaží přesvědčit, abych jel s ním autem. Odmítám a po sprše sedám na kolo - chyba. S mapkou a vidinou klidné jízdy vyrážím do 25km vzdálených Čižic. Po pár km je mi jasné, že sprcha před jízdou byl holý nesmysl. Zkratka lesem (čti. bahnitá cesta o 3km delší) a chata nalezena. Chvíli poté přijíždí i Michal Zemek a pomalu zjišťujeme, že malá, byť útulná chatka nafukovací prostě není a víc než deset lidí by bylo zkrátka moc (nás se sešlo sedm). Polemizování o tom, zda jít v dešti trénovat nebo zůstat v chatce a popíjet vínko rozlouskl Filip slovy „neprší, jdem si zaběhat”. A jak si tak běháme a trénujeme (trénink shledávám jako vynikající- prostředí lesa nabíjí energií), vesele se stmívá. Zítra je přeci taky den, jde se do chaty. Cestou nás samozřejmě stihla slušná sprcha. Program na večer byl Kostějem jasně dán. Hry „Čepičky” a „Pim Pam Pum” skvěle doplnily chatovou atmosféru. Pár fotek a debatování o tom kdo bude kde spát (vzpomínka na školní výlety: „Na posteli spím já!” „Proč by tam jako měl spát on!” „Jsem tvuj Sonbe” 
) a usínáme.
Sobota 7.8.2010
Něco po desáté otvírám oči a už je jasné, že déšť asi nebude to nejlepší počasí na trénink. S tímto docela smutným faktem se smiřuje celá banda. V televizi vysílali pouze stav hladin řek a povodně. Příjezdová cesta k chatě vedla bohužel podél rozvodněné řeky a tak ze strachu, abychom mohli vůbec odjet nasedáme do auta zkontrolovat stav řeky s tím, že pokud projedeme, stavíme se na oběd ve Štěnovicích. Nic nebylo tak dramatické jak se ze začátku zdálo (jak řeka, tak i oběd J ). Nesmírná touha po tréninku nás zavedla do nedalekých Čižic na kryté pódium, kde se v blízké hospůdce pilo a slavilo (v 13:00 ). Holky se obětovaly a šly se zeptat, zda by nebyl problém si malé pódium na chvíli propůjčit. Skvělé, dovoleno, ale přijdou se na náš trénink nejspíše podívat. Hm, vážně skvělé! Přerážení desky, trénování sestav, kopání do lapy provázelo zírání menšího davu zvědavců. Nic, co by nás odradilo od trénování nebo focení všemožných TKD póz, ba naopak. Chvíli po návratu do chaty se počasí umoudřilo a tak další trénink v podobě kopání „speciálů” byl jen dalším logickým krokem. Ano, na tohle nejsou moje kyčle připraveny a tak si zkouším naučené techniky z vyšších sestav. V pozdních hodinách většina lidí usíná u televize.
Neděle 8.8.2010
Slunečné ráno? Neuvěřitelné! To, že se jde běhat bych normálně přivítal, ale ne při vidině 25ti kilometrů na zpáteční cestě. Filipův výběr lesních cest dal docela zabrat, následný trénink technik byl úměrný únavě trénujících. Musím říct, že jsem si docela užíval údery sonkalem do stromů v chráněné krajinné oblasti . Zbývalo jen sbalit věci, uklidit chatu a bohužel se opět vrátit do stereotypu pracovních dní. Při pakování věcí do batohu vlétla do chaty obrovská sršeň na což Filip reagoval slovy „klid, to je v rámci tréninku” . Tak ona dobrá nálada provázela celý víkend, ale tahle hláška mi odrovnala. Věci sbaleny, teď jen naházet bágly do auta a stavit se na oběd do liďáku ve Štěnovicích. S Michalem sedáme na kola a jedeme napřed. Filip s ostatními přijeli o chvíli déle. Po obědě se loučíme s příslibem další podobné akce. Skvělý víkend bohužel za mnou a zítra do práce.
Celkové shrnutí víkendového soustředění u Filipa: Má to cenu vůbec psát?
@Kostěj
Já se snažil Kostěji!!!
Paráda, úplně mě to dojalo.