Taekwon-Do Club NARAMA Plzeň » Co je Taekwon-Do

Co je Taekwon-Do

Stručně z historie

Generál Choi Hong-hi

Generál Choi Hong-hi

Taekwon-do vzniklo v 50. letech 20. století; je však založeno na principech starých až 3000 let. Ucelený systém taekwon-do je dílem převážně jednoho muže, generála Choi Hong-hi (1918 - 2002). Generál Choi představil oficiálně veřejnosti nové bojové umění v Soulu, 11. dubna 1955 a navrhl pro něj právě název taekwon-do. Dne 22. března 1966 byla v Soulu ustavena Mezinárodní federace taekwon-do (ITF), jejímž prezidentem se stal samozřejmě generál Choi. Prakticky až do konce svého života propagoval neúnavně taekwon-do po celém světě, několikrát navštívil se svými semináři i Českou republiku.

Další podrobné informace můžete nalézt v samostatném článku o Historii bojových umění v Koreji a vzniku Taekwon-Do.

U příležitosti 60. výročí založení taekwon-do byl sepsán krátký článek, osvětlující zajímavé podrobnosti této události.

Co je Taekwon-do

Taekwon-do bylo původně určeno pro vojáky, u kterých se dá předpokládat, že budou při útoku moderně ozbrojeni. Během boje ale mohou o výzbroj přijít.  Pokud pak budou donuceni se bránit, musí ovládat způsoby, jak si i v této situaci poradit.  Taekwon-do je proto zaměřeno na sebeobranu beze zbraně proti jednomu nebo několika útočníkům, kteří zbraně mohou nebo nemusí mít.  Sám jeho název vyjadřuje podstatu - znamená “umění kopů a úderů”.

Hwang Ho-yong

Hwang Ho-yong

Ačkoliv původně taekwon-do vzniklo pro potřeby vojáků, dá se dobře použít i v běžném životě. Kdokoliv se může dostat do situace, ve které je znalost nějaké formy sebeobrany výhodou. Naskýtá se otázka, jestli je každý schopen naučit se dostatečně způsob boje určený především pro fyzicky zdatné lidi. Odpověď zní ano - v Encyklopedii Taekwon-Do je popsáno více než 3000 technik, a tak si každý může vybrat takové, které odpovídají jeho schopnostem.

Samozřejmě asi ne každý ovládne všechny techniky nebo získá titul mistra (nezaměňovat s “černým páskem”!), ale tak otázka nezněla. Ptali jsme se na dostatečnou sebeobranu, nikoliv dokonalé zvládnutí celého bojového umění. Jestliže se rozhodnete začít s taekwondem, asi neočekáváte, že se po prvním tréninku ubráníte pěti útočníkům s noži. K tomu vede velmi, velmi dlouhá cesta.

Tím se dostáváme k tomu, jak se taekwon-do vyučuje, nebo lépe řečeno, z čeho se výuka skládá. Nejprve je nutné vědět, jak silně a jestli vůbec bojovat.  Umění odhadnout a posoudit situaci, protivníka i své schopnosti je nejdůležitějším a nejtěžším prvkem každého bojového umění. Souhrnně to nazýváme morálními principy.  Pokud se už boj nepodaří odvrátit, musíme vědět, jakými pohyby se bránit a jakými útočit.

V každém boji uděláme alespoň dva pohyby - jeden obranný a jeden útočný (a pak v lepším případě boj skončí). Proto se nejprve vyučují tzv. základní pohyby (zvané též techniky).

Tuly

Tuly

Výuka pokračuje spojováním základních pohybů do technických sestav, tzv. tulů. Krátký popis a významy jednotlivých tulů naleznete na samostané stránce. Po jejich zvládnutí je možné přistoupit k dalšímu stupni, modelovým soubojům (sparringům). V nich se naučíme odhadovat vzdálenost, zasahovat protivníka tam, kde to má smysl, a rychle reagovat. Ve sparringu není účelem předvádět svou sílu nebo akrobatické kousky; první se ukazuje testem síly (wiryok) přerážením několika dřevěných desek, druhé speciálními technikami (tuk-gi) přeražením dřevěné desky ve výskoku. Teprve po dokonalém zvládnutí předešlých stupňů se dostaneme k jádru věci - k vlastní efektivní sebeobraně, kdy rychle vyblokujeme protivníkův útok a následně ho zneškodníme jedinou silnou ranou na správné místo.

Výuka samozřejmě neprobíhá tak, že by se žáci naučili nejprve všechny základní pohyby, pak je všechny různě spojovali atd. Vždy se učí jen několik technik, které se pak různě procvičují, než se přistoupí k výuce dalších. Zejména začátečníci se ptají, za jak dlouho se budou umět ubránit. Odpověď je složitá. Zvládnutí základních pohybů trvá mnoho let, ale umění sebeobrany je mnohem víc než základní techniky. I začátečník se ubrání snadno tak, že uteče. I mistra může útočník zneškodnit slzným plynem a pak ho bodnout nožem. Zkrátka, člověk si nemůže být nikdy jistý. Pravidelným cvičením taekwonda ale můžeme svoje šance na úspěšnou sebeobranu stále zvyšovat. A nejen to. Také tím zjistíme, že taekwon-do není jen umění sebeobrany, ale umění, které člověka změní k lepšímu.

Technické názvosloví

Kvůli jednotnému dorozumívání mezi taekwondisty po celém světě byl v taekwondu zaveden ucelený systém technického názvosloví, jehož přehled naleznete na samostatné stránce.

Technické stupně

Aby bylo na tréninku zřejmé, kdo co umí, je v taekwondu zaveden, podobně jako v jiných bojových uměních, systém technických stupňů. Každý pak má svůj cvičební úbor (dobok) s páskem barvy, která odpovídá jeho stupni; pak můžeme snadno rozpoznat žáky, instruktory a mistry. Dělení je ovšem jemnější - stupňů existuje celkem devatenáct a dělí se na žákovské a mistrovské.

Žákovským stupňům odpovídají “barevné” pásky. Je jich z tradičních důvodů celkem deset a číslují se od 10 (nejnižší) k 1 (nejvyšší). Žákovskému technickému stupni se říká “kup“, žák je tedy například nositelem 4. kupu. Bylo by neúčelné používat na pásky pro rozlišení deset různých barev. Proto se používá pět jednobarevných pásků a pět pásků s proužky jiné (vyšší) barvy - například bílý nebo bíložlutý (bílý se žlutým proužkem).  Nyní můžeme snadno sestavit tabulku pásků podle kupu a barvy.

Technické stupně

Technické stupně

Každá barva má také svůj význam. Bílá barva, kterou nosí začátečníci, symbolizuje čistotu, prázdno, nenaplněnost. Žlutá představuje zemi, do které bylo zasazeno semínko učení. Z něj vyroste rostlina se zelenými lístky, což značí první pokroky v učení. Modrá znamená nebe, směr růstu a vývoje. Červená barva je pak výstrahou - žák už toho zná dost, aby mohl být nebezpečný, ale může ublížit i sám sobě. Pásky mistrovských stupňů jsou černé. Černá je královská barva, opak bílé, představuje schopnost umění bojovat i v temnotě strachu.

Mistrovskému stupni se říká “dan“; je jich celkem devět. Devět proto, že jsou to tři trojky, a číslo tři je v orientu velmi vážené. Dany se číslují od 1 (nejnižší) do 9 (nejvyšší). Pásky, které jsou všechny černé, se rozlišují napsanou římskou číslicí. Ačkoliv se všem těmto stupňům říká mistrovské, označení mistr přísluší pouze nositelům 7. a 8.  danu; 9. danu náleží titul velmistr (pro zajímavost - do roku 2008 získalo tento titul pouze 11 lidí na světě). Nositelé 4. až 6. danu jsou tzv. instruktoři. Ti dohlíží na metodiku výuky. Vlastní výuku pak mohou provádět jejich zástupci, nositelé 1. až 3. danu. Pouze v případě, že je nedostatek nositelů tak vysokých technických stupňů, je možno z tohoto systému učinit výjimku.  Pro představu - v roce 2008 mají v České republice dva lidé 5. dan a 20 lidí 4. dan.

Velmi nepřesná představa je ta, že nositel prvního danu je již odborníkem. Lépe tento zlomový technický stupeň popíšeme tak, že jeho držitel se naučil dostatečný počet technik, aby se ubránil jednomu nepříteli. Zná však pouze základy a vlastní výuka je teprve před ním, podobně jako až po zvládnutí abecedy je možné učit se číst.

Hwang Ho-yong

Hwang Ho-yong

Zbývá zodpovědět důležitou otázku: kdo rozhoduje o zvýšení technického stupně? U žákovských stupňů je to instruktor, tj. nositel alespoň 4. danu. Pro 1. až 3. dan je to komise složená z členů asociace taekwonda příslušné země.  V České republice dohlíží na všechny tyto zkoušky mezinárodní instruktor (v současnosti velmistr Hwang Ho-yong, 9. dan), který je za jejich technickou úroveň zodpovědný Českému svazu Taekwon-Do. Tím je zajištěna jednotná úroveň zkoušek. Vyšší technické stupně, 4. až 8. dan, přezkušuje povyšovací výbor ITF. Udělení 9. danu musí jednomyslně uznat zvláštní devítičlenný výbor složený z mistrů, tedy nositelů 7. nebo 8. danu.

Rozhodnutí o úspěšnosti nebo neúspěšnosti zkoušky, ať na žákovský nebo mistrovský stupeň, záleží na počtu dosažených bodů. Zkouška se skládá z několika částí, v každé z nich je možné získat 0 až 100 bodů. Je-li průměr bodových zisků mezi 60 a 69 body včetně, je zkouška úspěšně složena. Při vyšším průměru je za každých deset bodů nad 60 udělen automaticky další technický stupeň. Při zisku méně než 60 bodů zkouška složena nebyla; a obdobně za každých deset bodů pod 60 je technický stupeň o jeden snížen.

Zásady Taekwon-do

  • Zdvořilost (Ye Ui)
  • Čestnost (Yom Chi)
  • Vytrvalost (In Nae)
  • Sebeovládání (Guk Gi)
  • Nezdolný duch (Baekjul Boolgool)

Není třeba zdůrazňovat, že se žáci řídí tímto slibem a zásadami nejen po dobu tréninku, ale po celý život.  Výše uvedené zásady se dají vykládat různě. Autor taekwonda, generál Choi Hong Hi, je vysvětluje takto:

Zdvořilý je ten, kdo dokáže pochopit druhé a ustoupit ze svých nadbytečných nároků. Chová se tak, aby neurážel jiné, respektuje jejich postavení a má smysl pro spravedlnost a lidskost.

Čestnost se vyžaduje k jiným i k sobě. Při tréninku se projevuje mnoha způsoby. Například instruktor by místo špatného vyučování techniky měl přiznat, že ji neovládá. Instruktor hodnotí žáky podle jejich schopností, nikoli podle sympatií. Žák toto uznává a na udělení dalšího technického stupně počká do doby, než je instruktor s jeho dovednostmi spokojen - rozhodně se nesnaží si postup vynutit nebo si ho dokonce koupit. Žák není čestný sám k sobě, stydí-li se poradit se zkušenějšími.

Cesta k dosažení mistrovství v jakémkoliv oboru je dlouhá, a to platí i pro taekwon-do. Trpělivostí a vytrvalostí se však dá překonat každá potíž, která se na této cestě vyskytne. K dosažení dokonalosti je třeba překonat i ty nejmenší nesnáze, ne je obcházet. Pěkně to vyjádřil Konfucius slovy: “Kdo je netrpělivý ve všedních věcech, může zřídka dosáhnout úspěchu ve věcech důležitých.” Přirozenou součástí bojového umění je umění ovládnout sebe sama. Při souboji může být ztráta kontroly nebezpečná jak pro žáka, tak pro protivníka.

Podobně neschopnost žít nebo pracovat podle svých zájmů a schopností je nedostatkem sebeovládání. Taekwon-do v člověku pěstuje sílu, a podle Lao-c’: “Silnější jsou ti, kdo zvítězí sami nad sebou, než ti, co vítězí nad jinými.”

Žák taekwonda je vždy skromný a čestný. Proti nespravedlnosti bojuje s nezdolným duchem bez ohledu na to s kým a v jakém počtu. V dějinách vojenství se na toto téma často uvádí jako legendární příklad nerovný boj tří set Leonidových Sparťanů proti převaze deseti tisíc Xerxových vojáků v bitvě u Thermopyl. Sparťané byli sice nakonec poraženi, ale zejména vinou zrady. Bojovali však i poté, co se díky ní dostali Peršané do výhodné pozice, a způsobili perskému vojsku velké ztráty.

Slib Taekwon-do

  • Budu dodržovat zásady Taekwon-Do
  • Budu respektovat instruktora a sonbe
  • Nikdy Taekwon-Do nezneužiji
  • Budu zastáncem svobody a spravedlnosti
  • Budu vytvářet mírovější svět

Soutěžní disciplíny

Taekwon-do má samozřejmě i svoji soutěžní podobu. Závodníci jsou rozděleni do jednotlivých věkových, výkonnostních a hmotnostních kategorií. Soutěží se v pěti disciplínách:

  • Tul - technické sestavy, předepsaný sled po sobě jdoucích technik
  • Matsogi - sportovní boj v chráničích, podle pravidel a na body
  • T-ki - speciální přerážecí techniky, přeráží se deska ve výškách nad 250cm
  • Wirok - silové přerážení, závodník přeráží několik 2cm dřevěných (plastových) desek
  • Hosinsool - sebeobrana, praktická ukázka technik Taekwon-do v připravené scénce

Petr Lobaz